Zápisník Jakuba Vaníčka

Rubrika: Nezařazené

  • Annalisa Cosentino a její Chvála blbosti

    Italská bohemistka Annalisa Cosentino vydala knižní studii věnovanou postavě a dílu Jaroslava Haška. Autorovi se věnuje dlouhodobě – v italské exkluzivní knižní edici I Meridiani Mondadori vyšel v roce 2014 rozsáhlý výbor překladů Haškových próz, na němž Cosentino pracovala spolu se Sergiem Corduasem. Cosentino je zde překladatelkou, ale i autorkou rozsáhlých poznámkových aparátů, v rámci nichž přibližuje italskému…

  • Jak nachytat sebe sama

    Poslední román Davida Zábranského v mnohém navazuje na autorovo předchozí dílo, prózu Za Alpami. Ta vyvolala na naší scéně poměrně zajímavou diskusi, v níž nechybělo ani vrhání mrvy v duchu „když je dílo blbost, musí být blbec i autor a s ním i všichni, kdo si ho oblíbili“. Pokusil jsem se zde ukázat, proč Za Alpami…

  • Serotonin

    Kdybychom nevěděli, jak aktuální dokáže být Michel Houellebecq ve výběru námětů svých próz, museli bychom si říci, že největší kouzlo jeho Serotoninu spočívá právě v minutové přesnosti, s níž byl předložen mase čtenářů. Po všech těch zprávách o opiátových krizích, o nekompromisní konzumaci antidepresiv napříč celým západním světem jsme si už snad mysleli, že nemůže být hůře…

  • Nahlédnout českému venkovu v ledví

    Vydavatel obnovené Přítomnosti, někdejší pražský komunální politik a lékař, ve veřejném prostoru spojovaný například s programovou výzvou Impuls 99, která svého času volala po užší evropské integraci a posílení občanské společnosti, Martin Jan Stránský vydal svou první prozaickou knihu, respektive románový deník. V centru jeho záběru stojí drobné lidské společenství, venkovské uspořádání kdesi na Vysočině – není…

  • Cestou do polí, rovnou k lesu

    To si takhle jednou vyjdete s chutí rozhlédnout se do kraje a zhodnotit, jak na tom letos před podzimem jsme s naší krajinou. Podíváte se napravo a: po úbočí kopce se táhne pruh zežloutlých smrků a borovic, jako žilka smrti se klikatí kolem údolí a mizí někde na horizontu. Hned si vzpomenete – bylo to přibližně před…

  • Gonzo jako nutný doplněk literární stravy

    Kdo dnes ještě neměl tu čest se současnou podobou žánru reportáže? Kdo ještě nedržel v ruce Gottland anebo jiné tituly z aktuální polské literárně-reportážní produkce? Koho už tak trochu začal tento objektivistický způsob psaní nudit? Když už by se mohlo zdát, že se tento produktivní žánr jaksi vyprázdnil, připomněla se tzv. gonzo-reportáž, výsostně fikční způsob…