• Vzorec Quaid

    Jednou za pár let se vracím k sci-fi a čtu si o replikovaném vědomí, o kosmických korporátech, o světě, ve kterém nejde už o nic jiného než těžit zdroje. A pokaždé mám ještě silnější pocit než minule, že jsme se přiblížili. Že už tam téměř jsme.

    ***

  • Leden

    Počasí se rychle střídá, zima zatáhla kraj příkrovem ledu. Jdu se projít do mrazivého zimního lesa. Život tu na chvíli ztichl a čeká. Celý leden je pokaždé tak nehostinný měsíc. Pozorovateli ale nemůže uniknout, že někde hluboko ve spleti větví tiše proudí míza.

    ***

  • Co čekat od Vančury?

    Debaty o ideových vrstvách literárních děl se vedou pořád. Jejich účastníci s oblibou ukazují, že díla politicky angažovaných umělců se zpronevěřují té či oné ortodoxii, a proto jim také chybí naléhavost. Když se do těchto diskuzí pouští přední osobnosti své doby, je pokaždé o co stát.

    ***

  • Poslední dny podzimu

    Co by se mělo na podzim cvičit s pravidelností a dost umanutě? Hm, asi zírání do barev studeného odpoledne. Stačí se vydat někam, kde se rozvaluje mlha, ta jemná bestie, co umí udělat svět o něco hezčí, než jaký ve skutečnosti je.

    ***

  • Příběh černého Rimbauda

    Mohamed Mbougar Sarr napsal román o tajemném africkém spisovateli T. C. Elimanovi, který v roce 1938 vydal knihu Labyrint nelidskosti. Byl to text, který ve svých čtenářích vyvolával pocit fascinace a nutil je pátrat po osudu spisovatele a po jeho díle. Sarr jejich cestu do hlubin Elimanovy historie obestavěl mozaikou nemilosrdného a krásného 20. století.

    ***

  • Sebranka za městem

    Lidé za hradbami si mysleli, že se zaopatřili na věčnost. Že mají jednou provždy postaráno o klid. Nemohli se mýlit více. Než přišel podzim, z okolních lesů se vyrojil houf otrhanců, za ním druhý. Mikuláš si jen tak nepospí, do snů mu teď poleze zdivočelá chamraď, co pořád jenom něco chce.

    ***