-
Hermann Broch. Očarování
Rakouský romanopisec a filozof Hermann Broch bývá často zmiňován jako autor velkých a komplikovaně vystavěných modernistických děl. Román Očarování mezi ně nepatří. Broch ho několikrát přepracoval a vlastně ho ani nikdy nedokončil. Právě proto příběh jednoho alpského šílenství nejspíš ocení ti čtenáři, kterým jsou jinak formální experimenty modernistů docela ukradené.
***
*
* -
Na čele bouře
I letos nastoupila nesnesitelná vedra. Každý večer s nimi přicházejí prudké lijáky. Tedy: zatím jsem mohl sledovat, jak se monstrózní deště vylívají z mračen někde dál na východě. Stejně tomu mělo být i včera večer, když jsem se vracel přes kopce od rybníka.
***
*
* -
Emil Orlik. Několik portrétů
Německy hovořící umělec Emil Orlik patřil k předním grafikům své doby. Jeho portréty k nám mluví z doby rozbíhající se moderny. Tváře, které zachytil, si v sobě nesou něco z groteskních kreseb, jiné se blíží klasickým formátům. V článku nástin Orlikova života a reprodukce několika jeho děl.
***
*
* -
Zweig a dějiny člověka
Hvězdné hodiny lidstva patří mezi čtenářsky nejoblíbenější knihy Stefana Zweiga. Mají v sobě něco z dobrodružné literatury a chtějí nám hodně říct o dějinách lidí. Přitom jsou příkladem dobře udělané historické fikce. Česky vyšly v několikerém vydání, aktuálně máme k dispozici nové vydání ve slovenštině. Připomeňme si literární odkaz jednoho z nejznámějších rakouských spisovatelů.
***
*
* -
Kniha o pralese, který zmizel
Před více než osmdesáti lety vydal v České grafické unii Rudolf Janda knihu věnovanou už tehdy ubývající kráse beskydských pralesů. Autor knihu opatřil vlastní předmluvou a pokusil se v ní ukázat prales jako ohromné univerzum, jakýsi paralelní makrosvět, který žije ve své vlastní časové sféře a podle vlastních pravidel neustálé obměny všeho živoucího.
***
*
* -
Vechtrovna
Už ani neví, jak se tam ocitl. Snad cestou z města, když se rozhodl nečekat na první ranní vlak, posunout se nahoru na kopce a pomalu se nad ránem vracet domů. Někde pod Čertovinou připadl na železnici, takovou tu krkolomnou venkovskou trať táhnoucí se po okrajích vsí a po mezích. Přesně po té musí jít, řekl si a vydal…
***
*
*