Rubrika: toulky krajem
-
Ráno u řeky
Jsou rána, která nelze jen tak přehlédnout. Nemůžu se jim vyhnout, nemůžu se tvářit, jako by začínal úplně obyčejný pracovní den. Pojďte na chvíli se mnou, vezmu vás dolů pod faru, společně strávíme pár minut na břehu Sázavy.
-
Leden
Počasí se rychle střídá, zima zatáhla kraj příkrovem ledu. Jdu se projít do mrazivého zimního lesa. Život tu na chvíli ztichl a čeká. Celý leden je pokaždé tak nehostinný měsíc. Pozorovateli ale nemůže uniknout, že někde hluboko ve spleti větví tiše proudí míza.
-
Poslední dny podzimu
Co by se mělo na podzim cvičit s pravidelností a dost umanutě? Hm, asi zírání do barev studeného odpoledne. Stačí se vydat někam, kde se rozvaluje mlha, ta jemná bestie, co umí udělat svět o něco hezčí, než jaký ve skutečnosti je.
-
Legie v polích
Ta záležitost se opakuje rok co rok, na polích povstanou armády bytostí ožívajících v přízračných srpnových vedrech. Každá horká noc jim dává naději, že vzlétnou, že se konečně zbaví tíhy země. Mají své služebnictvo, a to jim přeje, to jim dává sílu a rozšiřuje možnosti pohybu napříč krajinou.
-
Na čele bouře
I letos nastoupila nesnesitelná vedra. Každý večer s nimi přicházejí prudké lijáky. Tedy: zatím jsem mohl sledovat, jak se monstrózní deště vylívají z mračen někde dál na východě. Stejně tomu mělo být i včera večer, když jsem se vracel přes kopce od rybníka.
-
Vechtrovna
Už ani neví, jak se tam ocitl. Snad cestou z města, když se rozhodl nečekat na první ranní vlak, posunout se nahoru na kopce a pomalu se nad ránem vracet domů. Někde pod Čertovinou připadl na železnici, takovou tu krkolomnou venkovskou trať táhnoucí se po okrajích vsí a po mezích. Přesně po té musí jít, řekl si a vydal se prašnou cestou…