Zápisník antikváře

o mně / humna / literatura / text

Rubrika: literatura

  • Olga Kobyljanská: Nekulturní. Povídka z počátku 20. století

    Olga Kobyljanská: Nekulturní. Povídka z počátku 20. století

    Bu­ko­vina. Hlu­boký, pů­vodní kar­pat­ský les. Olga Ko­byljan­ská (1863 – 1942), au­torka pí­šící v tra­dici re­a­lismu, ta­kový pra­les líčí jako jedno tělo; vlastně by se dalo říct, že její cit­livý žen­ský po­hled jasně vidí a do­tváří to, co o půl sto­letí poz­ději ve­šlo do dě­jin en­vi­ron­mentu jako Gaia. Jed­nota ži­vota v jeho mno­ho­čet­ných pro­je­vech, takřka ne­ko­nečná škála va­ri­ant, jež vze­šla z dlou­hých věků…

  • Čechovova jiná Rus

    Čechovova jiná Rus

    Ne­byl to jen Če­chov, kdo se po­ku­sil v tra­dici re­a­lis­tic­kého fi­gur­ka­ření za­chy­tit svou zemi a svůj čas na osu­dech sto­vek nej­běž­něj­ších ob­čanů car­ského Ruska. Jako spi­so­va­tel-so­ci­o­log-psy­cho­log ve­dle sebe po­sta­vil úřed­níka se sed­lá­kem, lo­kál­ního aris­to­krata po­mě­řil s gym­na­zis­tou a v krát­kých prózách svedl je­jich osudy do jed­noho dlou­hého vy­prá­vění o zemi, ve které je všechno krásné a zá­ro­veň taky dost na draka. Šlo…

  • Ishigurovi Neutěšenci – groteskní pohlednice z našeho světa

    Ishigurovi Neutěšenci – groteskní pohlednice z našeho světa

    Ro­mány a po­vídky an­g­lic­kého no­be­listy Ka­zua Ishi­gura (*1954) u nás roz­hodně ne­patří k ne­zná­mým, na­o­pak, už po dlouhá léta se objevují v edič­ních plá­nech čes­kých na­kla­da­telů. Ishi­gu­rova v po­řadí čtvrtá kniha, vy­daná v An­g­lii v roce 1995, se čes­kého pře­kladu dočkala te­prve mi­nulý rok; snad se na tomto zpož­dění pro­je­vil její roz­sah (český pře­klad čítá 619 stran) anebo roz­pa­čité při­jetí prózy an­g­lic­kou…

  • Na skok do Tibetu

    Na skok do Tibetu

    Nebe nad Lha­sou je je­di­nou do češ­tiny pře­lo­že­nou prózou čín­ského spi­so­va­tele Ninga Kchena (nar. 1959 v Pekingu). Tento rafinovaně kon­stru­o­vaný ro­mán by mohl slou­žit jako je­den z po­ve­de­ných pří­kladů kulturního pro­lí­nání li­te­rár­ních tra­dic vý­chodu s prvky zá­padní kul­tury; Kchen, který svou au­tor­skou dráhu za­čí­nal v osm­de­sá­tých le­tech jako bás­ník, na rozsáhlé ploše vy­va­žuje li­nie epic­kého vy­prá­vění moc­nou vrst­vou ob­ra­zo­vého…

  • Vystoupit – rozvinout – zemřít

    Vystoupit – rozvinout – zemřít

    V bou­řích ocele Ernsta Jün­gera je non-fiction o první svě­tové válce; prav­dě­po­dobně nej­čistší po­pis tehdy ob­je­vené a na bi­tev­ních po­lích před­sta­vené vá­lečné ma­ši­né­rie. Jün­ger její pro­jevy po­znal v prv­ních li­ni­ích a po­drobně si je za­pi­so­val do svých vá­leč­ných de­níků. V bou­řích ocele je chro­no­lo­gicky zpra­co­va­ným ma­te­ri­á­lem po­dá­va­jí­cím sumu pří­znaků vá­leč­ného běs­nění, frag­men­tárně re­flek­to­va­ného v Jün­ge­ro­vých úva­hách o po­vaze války a na bo­jiš­tích de­mon­stro­va­ného…

  • Zulejka (nám) otevírá oči

    Zulejka (nám) otevírá oči

    Řekne-li se, že se ro­mán ode­hrává ve tři­cá­tých le­tech na Si­biři a že mís­tem, kde se jeho děj ode­hrává, je gu­lag, vět­šině čte­nářů se nej­spíš vy­baví tře­bas ta­kové Ša­la­mo­vovy Ko­lym­ské po­vídky. Děj musí být po­nurý, forma by se měla blí­žit svě­dec­tví účast­níka a vy­znění textu by ne­mělo být da­leko me­mentu. Ta­kový je úzus, tak si čte­nář zvykl.…