Zápisník antikváře

o mně

/

humna

/

literatura

Rubrika: literatura

  • petr křička. básník horácka

    petr křička. básník horácka

    Na­ro­zen roku 1884, au­tor bás­nic­kých sbí­rek a řady pře­kladů z ruš­tiny. Jeho vlastní tvorba je na­pjata mezi tři po­lohy: ta první je re­a­lis­tická, druhá pří­rodně ly­rická, třetí bod leží v tra­dici české du­chovní ly­riky. Křička strá­vil část dět­ství v Mar­šo­vi­cích u No­vého Města na Mo­ravě, od­sud si také od­nesl ži­votní zku­še­nost z řídce za­byd­le­ného, a pře­de­vším ka­me­ni­tého, chudého kraje, k níž se poz­ději…

  • Ulrich Brand a Markus Wissen: Imperiální způsob života. Každodenní život a ekologická krize kapitalismu

    Ulrich Brand a Markus Wissen: Imperiální způsob života. Každodenní život a ekologická krize kapitalismu

    Vy­dal Ne­klid pro čte­náře Ne­klidu pře­de­vším; knížka dobrých au­torů o nej­růz­něj­ších pro­je­vech tzv. im­pe­ri­ál­ního způ­sobu ži­vota na­příč státy s rozvinutou anebo roz­ví­je­jící se eko­no­mi­kou – a s při­hléd­nu­tím k praxi zejména zá­pad­ních zemí, kte­réžto v du­chu im­pe­ri­a­lismu ko­lo­ni­zo­valy ostatní svět a na dlou­hou dobu si z něj uči­nily od­pa­diště – aneb po­hl­tiště – nejrůznějších druhů od­padu a pře­de­vším pak ex­ter­na­lit z vý­roby za­jiš­ťu­jící – opět – bla­hobyt ve…

  • Garin se vrací

    Garin se vrací

    Dok­tor Ga­rin ze So­ro­ki­novy Vá­nice je zpět. Má za sebou trauma z ne­zvlád­nuté epi­de­mie a po­hy­buje se po ti­ta­no­vých no­hách. Je to zvláštní hr­dina upro­střed dy­na­micky se pro­mě­ňu­jí­cího světa. So­ro­ki­nův po­slední ro­mán za­číná jako po­li­tická sa­tira, se­sta­vená z bi­zar­ních si­tu­ací, je­jichž pro­ta­go­nisty jsou vr­cholní po­li­tici spra­vu­jící ev­rop­ské státy (a Rusko) při­bližně do doby dnešní ex­panze Ruska na Ukra­jinu. Re­pub­lika Al­taj, sou­kromé lu­xusní sa­na­to­rium,…

  • Olga Kobyljanská: Nekulturní. Povídka z počátku 20. století

    Olga Kobyljanská: Nekulturní. Povídka z počátku 20. století

    Bu­ko­vina. Hlu­boký, pů­vodní kar­pat­ský les. Olga Ko­byljan­ská (1863 – 1942), au­torka pí­šící v tra­dici re­a­lismu, ta­kový pra­les líčí jako jedno tělo; vlastně by se dalo říct, že její cit­livý žen­ský po­hled jasně vidí a do­tváří to, co o půl sto­letí poz­ději ve­šlo do dě­jin en­vi­ron­mentu jako Gaia. Jed­nota ži­vota v jeho mno­ho­čet­ných pro­je­vech, takřka ne­ko­nečná škála va­ri­ant, jež vze­šla z dlou­hých věků…

  • Čechovova jiná Rus

    Čechovova jiná Rus

    Ne­byl to jen Če­chov, kdo se po­ku­sil v tra­dici re­a­lis­tic­kého fi­gur­ka­ření za­chy­tit svou zemi a svůj čas na osu­dech sto­vek nej­běž­něj­ších ob­čanů car­ského Ruska. Jako spi­so­va­tel-so­ci­o­log-psy­cho­log ve­dle sebe po­sta­vil úřed­níka se sed­lá­kem, lo­kál­ního aris­to­krata po­mě­řil s gym­na­zis­tou a v krát­kých prózách svedl je­jich osudy do jed­noho dlou­hého vy­prá­vění o zemi, ve které je všechno krásné a zá­ro­veň taky dost na draka. Šlo…

  • Ishigurovi Neutěšenci – groteskní pohlednice z našeho světa

    Ishigurovi Neutěšenci – groteskní pohlednice z našeho světa

    Ro­mány a po­vídky an­g­lic­kého no­be­listy Ka­zua Ishi­gura (*1954) u nás roz­hodně ne­patří k ne­zná­mým, na­o­pak, už po dlouhá léta se objevují v edič­ních plá­nech čes­kých na­kla­da­telů. Ishi­gu­rova v po­řadí čtvrtá kniha, vy­daná v An­g­lii v roce 1995, se čes­kého pře­kladu dočkala te­prve mi­nulý rok; snad se na tomto zpož­dění pro­je­vil její roz­sah (český pře­klad čítá 619 stran) anebo roz­pa­čité při­jetí prózy an­g­lic­kou literární…