Štítek: řeka

  • jaro. i na vysočině.

    po­každé to trvá déle než ve městě, ale taky se do­čkáš. při­jde den, kdy se ráno pro­bu­díš a pře­kvapí tě jemný ze­lený tón. je všude, na skří­ních, na stropě i na vě­cech, a nej­víc sa­mo­zřejmě venku za ok­nem. to se keře i hru­šeň pro­braly k ži­votu. Ne­bude to dlouho tr­vat a za­hrada bude ze­lená celá. bě­hem ně­ko­lika dní vy­bují hradba listí…

  • když se voda z lesa

    ob­chá­zíš ryb­ník, u kte­rého stojí dře­věná chata dlouhá jako nudle. bíle na­třené oke­nice proti vodní ploše v pra­vi­del­ném rastru, skoro by ses ptal, kde se v to­mhle kraji vzala stavba v de­tailu při­po­mí­na­jící třeba letní pře­vlé­kárny na li­to­myšl­ském kou­pa­lišti. ještě je pří­liš chladno na to, abys tam šel a ob­jed­nal si pivo, za­tím je za okny tma a ko­lem jdou osa­mělí…