Štítek: řeka

  • Ráno u řeky

    Ráno u řeky

    Jsou rána, která nelze jen tak přehlédnout. Nemůžu se jim vyhnout, nemůžu se tvářit, jako by začínal úplně obyčejný pracovní den. Pojďte na chvíli se mnou, vezmu vás dolů pod faru, společně strávíme pár minut na břehu Sázavy.

  • jaro. i na vysočině.

    po­každé to trvá déle než ve městě, ale taky se do­čkáš. při­jde den, kdy se ráno pro­bu­díš a pře­kvapí tě jemný ze­lený tón. je všude, na skří­ních, na stropě i na vě­cech, a nej­víc sa­mo­zřejmě venku za ok­nem. to se keře i hru­šeň pro­braly k ži­votu. Ne­bude to dlouho tr­vat a za­hrada bude ze­lená celá. bě­hem ně­ko­lika dní vy­bují hradba listí…

  • když se voda z lesa

    ob­chá­zíš ryb­ník, u kte­rého stojí dře­věná chata dlouhá jako nudle. bíle na­třené oke­nice proti vodní ploše v pra­vi­del­ném rastru, skoro by ses ptal, kde se v to­mhle kraji vzala stavba v de­tailu při­po­mí­na­jící třeba letní pře­vlé­kárny na li­to­myšl­ském kou­pa­lišti. ještě je pří­liš chladno na to, abys tam šel a ob­jed­nal si pivo, za­tím je za okny tma a ko­lem jdou osa­mělí…