Zápisník antikváře

o mně / humna / literatura / text

Štítek: Horácko

  • jaro. i na vysočině.

    po­každé to trvá déle než ve městě, ale taky se do­čkáš. při­jde den, kdy se ráno pro­bu­díš a pře­kvapí tě jemný ze­lený tón. je všude, na skří­ních, na stropě i na vě­cech, a nej­víc sa­mo­zřejmě venku za ok­nem. to se keře i hru­šeň pro­braly k ži­votu. Ne­bude to dlouho tr­vat a za­hrada bude ze­lená celá. bě­hem ně­ko­lika dní vy­bují hradba listí…

  • z kameniček do poličky

    u nich v ka­me­nič­kách. může se stát, že ti ka­me­ničky a je­jich okolí bu­dou od za­čátku při­pa­dat jako země, jež je z pod­staty cizí, je­jich. všechny ty tůně, zbytky sněhu, anebo or­vané stromy z pod­zimu jako by tě uná­šely do fan­ta­zij­ního světa. stačí znát ně­ko­lik plá­ten a. sla­víčka, na kte­rých jsou tyto druhé, ide­ální ka­me­ničky utvá­řeny v ta­ko­vém stupni osobní…

  • petr křička. básník horácka

    petr křička. básník horácka

    Na­ro­zen roku 1884, au­tor bás­nic­kých sbí­rek a řady pře­kladů z ruš­tiny. Jeho vlastní tvorba je na­pjata mezi tři po­lohy: ta první je re­a­lis­tická, druhá pří­rodně ly­rická, třetí bod leží v tra­dici české du­chovní ly­riky. Křička strá­vil část dět­ství v Mar­šo­vi­cích u No­vého Města na Mo­ravě, od­sud si také od­nesl ži­votní zku­še­nost z řídce za­byd­le­ného, a pře­de­vším ka­me­ni­tého, chudého kraje, k níž se poz­ději…