Zápisník antikváře

Lidé za hradbami si mysleli, že se zaopatřili na věčnost. Že mají jednou provždy postaráno o klid. Nemohli se mýlit více. Než přišel podzim, z okolních lesů se vyrojil houf otrhanců, za ním druhý. Mikuláš si jen tak nepospí, do snů mu teď poleze zdivočelá chamraď, co pořád jenom něco chce.

Těžko se v těchto dnech od­hlíží od po­li­tic­kého dění. Po­suny v Ma­ďar­sku smě­rem k dik­ta­tuře, po­kusný vý­střel mi­nis­tra obrany Met­nara, uza­ví­rání hra­nic a další – to vše si žádá po­zor­nost a pak také ade­kvátní četbu textů, které svědčí o po­dob­ných bitvách sve­de­ných v nedávné mi­nu­losti. Za­čněme pro ten­to­krát ci­tá­tem: „Masy jsou vál­kou vy­čer­pané, otřesené a chvějí se před další po­hro­mou. Dám jim per­spek­tivu, na­leju…

„Syn otce leh­ko­my­sl­ného a matky slabé a sensi­tivní, byl vy­cho­vá­ván u pe­dan­tic­kého strýce.“ Tak za­číná heslo v Ot­tově slov­níku na­uč­ném vě­no­vané ně­mec­kému bás­ní­kovi první po­lo­viny 19. sto­letí E. T. A. Ho­f­f­man­novi. To­muto slav­nému li­te­rátu se po­da­řilo do­být vrchní příčky spo­le­čen­ského ži­vota, jeho díla se dodnes čtou – už jsem pár jeho knih ba­lil a od­ná­šel na poštu. Je skoro pra­vi­dlem, že…

Ev­ropa rovná se krize. Krize po­li­tická, krize vzdělávání, krize iden­tity, krize man­žel­ských vztahů a kdo­ví­jaká další. Společenská zá­važ­nost li­te­rár­ního textu by se dala mě­řit podle míry au­to­rovy schopnosti ně­kte­rou z těchto krizí zob­ra­zit. Ně­kte­rou, anebo rov­nou všechny, zá­leží pouze na schop­nosti vi­dět pro­blémy v sou­vis­losti a uvě­do­mo­vat si, že ně­kde pod zjev­nými pro­blémy je ukryt je­jich spo­lečný jmenovatel. Co udě­lal Mi­chel…

Když v roce 1874 vy­šla v Ma­tici lidu ro­mán Pět ne­děl v ba­lónu se­psaná tehdy ne­zná­mým au­to­rem Ju­le­sem Ver­nem, má­lo­kdo ze čte­nářů si nej­spíš do­ká­zal před­sta­vit, že má co dě­lat s jed­ním z nejznámějších ro­ma­no­pisců bu­douc­nosti. Kri­tika tento ro­mán ne­chtěla při­jmout (a skoro by se chtělo říct, že kri­tika ni­kdy ne­při­jme zá­važná díla bu­douc­nosti :-), o to více ale na­dchnul ty čte­náře, kteří ho­řeli…