Zápisník antikváře

Už ani neví, jak se tam ocitl. Snad ces­tou z města, když se roz­hodl ne­če­kat na první ranní vlak, po­su­nout se na­horu na kopce a po­malu se nad rá­nem vra­cet domů. Ně­kde pod Čer­to­vi­nou při­padl na že­lez­nici, ta­ko­vou tu kr­ko­lomnou ven­kov­skou trať táh­noucí se po okra­jích vsí a po me­zích. Přesně po té musí jít, řekl si a vy­dal se praš­nou ces­tou…